The Immaculate Conception is a dogma of the Roman Catholic Church which states that the Virgin Mary was free of original sin from the moment of her conception.
The iconography of the Virgin of the Immaculate Conception shows her standing, with arms outspread or hands clasped in prayer, and her feast day is 8 December.
The Immaculate Conception of Mary in the womb of her mother is not to be confused with her purity in the virgin birth of Jesus.
The definitive iconography for the depiction of "Our Lady" seems to have been finally established by the painter and theorist Francisco Pacheco in his "El arte de la pintura" of 1649: a beautiful young girl of 12 or 13, wearing a white tunic and blue mantle, rays of light emanating from her head ringed by twelve stars and crowned by an imperial crown, the sun behind her and the moon beneath her feet.[61] Pacheco's iconography influenced other Spanish artists or artists active in Spain such as El Greco, Bartolomé Murillo, Diego Velázquez, and Francisco Zurbarán, who each produced a number of artistic masterpieces based on the use of these same symbols. The popularity of this particular representation of The Immaculate Conception spread across the rest of Europe, and has since remained the best known artistic depiction of the concept: in a heavenly realm, moments after her creation, the spirit of Mary (in the form of a young woman) looks up in awe at (or bows her head to) God. The moon is under her feet and a halo of twelve stars surround her head, possibly a reference to "a woman clothed with the sun" from Revelation 12:1–2. Additional imagery may include clouds, a golden light, and putti. In some paintings the putti are holding lilies and roses, flowers often associated with Mary
Source and more information: (
visit link)
=========================================================
Immaculata nebo poceštene Imakuláta, cesky Neposkvrnená nebo bez poskvrny je prízvisko a typ zobrazení Panny Marie ve výtvarném umení. Je to zkrácený výraz immaculata conceptio, cesky neposkvrnené pocetí, který odkazuje na dogma o Neposkvrneném pocetí Panny Marie v lune její matky (dle apokryfu svaté Anny), tedy netýká se pocetí Ježíše Krista.
Abstraktní teologické téma zobrazení madony se casteji vyskytuje od 16. století. Puvodne se zobrazovala stojící ci klecící pred Bohem Otcem a s diskutujícími slavnými teology, rešícími otázku neposkvrneného pocetí. Panna Marie byla vnímána jako druhá Eva, na kterou se vyskytují ve výtvarném zobrazení narážky, zejména stojí na hadu (príp. drakovi), jehož hlavu má rozdrtit její síme – tedy symbolické predurcení Krista, který porazí Satana. Další atributy (opatrené latinskými texty) bývají cerpány z Písne písní, kde je Marie prirovnávána k Šulamítce. Napr. flos campi (kvítek šaronský), turris David (vež Davidova), speculum sine macula (nezkalené zrcadlo), palma.
Barokní podobu Immaculaty ve španelském prostredí definoval Francisco Pacheco (1564–1644) ve svém Umení malby vydaném posmrtne v roce 1649. Predstavuje dle Apokalypsy ženu odenou sluncem, s mesícem pod nohama a korunou dvanácti hvezd kolem hlavy. Pacheco urcil, že má být zobrazena jako dvanácti až trináctiletá dívka, v bílém šatu a modrém plášti, ruce složené na prsou nebo sepnuté v modlitbe, se srpkem mesíce otoceným špickami dolu a s františkánským provazem se tremi uzly kolem pasu. Tato podoba je v ruzných obmenách nejrozšírenejší. Mesíc ale bývá casto špickami vzhuru (napr. u Tiepola nebo Murilla). Nekdy je Immaculata znázornena na kouli symbolizující svet.
Zdroj: (
visit link)