CZ: Dul Schoeller, který tvoril prirozenou dominantu místa, mel nekolik nej:
- jáma Nejedlý III byla nejmladší težní jámou v revíru
- provoz jámy Nejedlý I zasahoval do 19., 20. i 21. století
- do vyhloubení jam dolu Slaný byla jáma Nejedlý III nejhlubší težní jámou v kladenském revíru
- a práve zde 29. cervna 2002 definitivne skoncila težba uhlí na Kladensku
Dochovala se unikátní težní vež ( jáma Schöller, Nejedlý I) systému Tomson, kterou se podarilo, spolecne s težní budovou, v roce 2001 zapsat na seznam nemovitých kulturních památek CR.
Dul Schoeller byl posledním dolem na Kladensku. Od konce roku 2010 zapocala postupná demolice areálu.
Historie:
Pro potreby otevrení západní cásti dolového pole na katastru Libušín se v roce 1895 zapocalo s vrtáním. Uhelná sloj mocná 10 metru byla navrtána 1. srpna 1896, a to v hloubce 495 metru. V dobe vrtání byl veden prekop z nedalekého dolu Jan.
10. cervna 1899 se zapocalo s hloubením jámy Schoeller v místech vrtu, kterým byla odvádena voda a cerpána dolem Jan. Hloubení provádela dolující spolecnost Mirošovské kamenouhelné težarstvo, které se v dobe hloubení jámy prejmenovalo na Mirošov – Libušín – Svatonovické težarstvo. Jáma mela kruhový profil o vnitrním prumeru pet metru.
K 31. ríjnu 1901 byla jáma dohloubena na konecných 533,3 metru. Pravidelná težba zacala 15. února 1902, v roce 1905 dul koupila Pražská železárská spolecnost, která zde vystavela elektrárnu. Od roku 1901 byl dul také propojen vleckou s nádražím Buštehradské dráhy (Kamenné Žehrovice). V roce 1915 byl prekopem propojen s dolem Wannieck.
Po znárodnení v roce 1946 došlo ke zmene názvu na dul Nejedlý. Jáma Schoeller je od roku 1962 znacena jako Nejedlý I. Težba na této jáme skoncila v roce 1973 po dohloubení sousední jámy. Od té doby sloužila jen pro vetrání.
Sousední jáma je oznacována jako Nejedlý III (Nejedlý II je dul Wannieck; Nejedlý IV je jáma Hradecno, která sloužila jako vetrná jáma dolu Schoeller). Jáma byla hloubena v letech 1969–1972. Dohloubena byla na konecných 638,66 metru. Mela kruhový profil o prumeru 7,5 metru a zacala težit v roce 1973. Ve snaze koncentrovat težbu uhlí se jáma postupne propojovala prekopy s doly Prago, Mayrau, Max a Ronna, v roce 1997 byla propojena i s dolem Tuchlovice.
Název jámy, respektive její oznacení, se nemenilo. Pouze název dolu se menil. Od Dolu Nejedlý, n. p., na Dul Klement Gottwald, n. p., pozdeji koncernový podnik, pak krátce státní podnik a nakonec Dul Kladno, státní podnik.
V záveru roku 2001 postihla dul událost, která predznamenala jeho konec. 29. listopadu 2001 se zde vznítila metanovýbušná smes, výbuch si vyžádal ctyri lidské životy. Po této katastrofe byl dul zarazen mezi plynující, což predevším znamenalo povinnost zavést vyšší bezpecnostní opatrení.
Vybavení dolu podle nových norem by s sebou neslo velké náklady, proto bylo zacátkem roku 2002 rozhodnuto o ukoncení težby. Poslední uhelný vuz vubec celého kladenského uhelného revíru vyjel na povrch 29. cervna 2002.
Shrnutí o jámách dolu Schoeller:
Jáma Nejedlý I – Schoeller
hloubení: 1899–1901
težba: 1902–1973
užívání pro vetrné úcely: 1973–2002
profil jámy: kruhový (prumer 5 m)
hloubka: 533,3 m
Jáma Nejedlý III
hloubení: 1969–1972
težba: 1973–2002
profil jámy: kruhový (prumer 7,5 m)
hloubka: 638,66 m
Zdroj: (
visit link)
EN: The Schoeller mine, which formed the site's natural landmark, had several of the best:
- Nejedlý III pit was the youngest mining pit in the district
- the operation of the Nejedlý I pit extended into the 19th, 20th and 21st centuries
- until the excavation of the pits of the Slaný mine, the Nejedlý III pit was the deepest mining pit in the Kladno district
- and it was here on June 29, 2002 that coal mining in the Kladno region definitively ended
The Schoeller mine was the last mine in the Kladno region. From the end of 2010, the gradual demolition of the complex began.
A unique mining tower (Schöller pit, Nejedlý I) of the Tomson system has been preserved, which, together with the mining building, was successfully entered into the list of immovable cultural monuments of the Czech Republic in 2001.
History:
For the purpose of opening the western part of the mining field in the Libušín cadastre, drilling began in 1895. A 10-meter-thick coal seam was drilled on August 1, 1896, at a depth of 495 meters. At the time of drilling, a trench was kept from the nearby Jan mine.
On June 10, 1899, the excavation of the Schoeller pit began in the places of the borehole, through which water was drained and pumped through the Jan mine. The excavation was carried out by the mining company Mirošovské kamenouhelné težarstvo, which at the time of excavating the pit was renamed Mirošov - Libušín - Svatonovické težarstvo. The pit had a circular profile with an inner diameter of five meters.
As of October 31, 1901, the pit was deepened to the final 533.3 meters. Regular mining began on February 15, 1902, in 1905 the mine was bought by the Prague Iron Company, which built a power plant here. Since 1901, the mine has also been connected by a siding with the Buštehrad Railway Station (Kamenné Žehrovice). In 1915, it was connected to the Wannieck mine by a trench.
After nationalization in 1946, the name was changed to the Nejedlý mine. The Schoeller pit has been marked as Nejedlý I since 1962. Mining on this pit ended in 1973 after the deepening of the neighboring pit. Since then, it has only been used for ventilation.
The neighboring pit is referred to as Nejedlý III (Nejedlý II is the Wannieck mine; Nejedlý IV ??is the Hradecno pit, which served as the wind pit of the Schoeller mine). The pit was excavated in 1969–1972. It was deepened to the final 638.66 meters. It had a circular profile with a diameter of 7.5 meters and began mining in 1973. In an effort to concentrate coal mining, the pit gradually connected the ditches with the Prago, Mayrau, Max and Ronna mines, in 1997 it was also connected with the Tuchlovice mine.
The name of the pit, or its designation, has not changed. Only the name of the mine changed. From Dul Nejedlý, n. P., To Dul Klement Gottwald, n. p., Later a group enterprise, then briefly a state enterprise and finally Dul Kladno, a state enterprise.
At the end of 2001, the mine was hit by an event that foreshadowed its end. On November 29, 2001, a methane-explosive mixture ignited here, claiming four lives. After this catastrophe, the mine was classified as a gas mine, which mainly meant the obligation to introduce higher safety measures.
Equipping the mine according to the new standards would entail high costs, so at the beginning of 2002 it was decided to end mining. The last coal wagon of the entire Kladno coal district came to the surface on June 29, 2002.
Summary of Schoeller Mine pits:
Inedible Pit I - Schoeller
excavation: 1899–1901
mining: 1902–1973
use for wind purposes: 1973–2002
pit profile: round (diameter 5 m)
depth: 533.3 m
Jáma Nejedlý III
excavation: 1969–1972
mining: 1973–2002
pit profile: round (diameter 7.5 m)
depth: 638.66 m
Source: (
visit link)