Invalidovna by Karel Stolar - Prague, Czech Republic - Paintings Then and Now on Waymarking.com

Its model was Les Invalides, a building for veterans inaugurated in Paris in 1679. Only a ninth of the original design was ever completed. At most, about 1200 inmates lived there. In 1935, all inhabitants moved to another "invalidovna", at Horice, and the building was used by the Czech army. After this, it was used as an army archive. The building was damaged by a large flood in 2002, and most of the archive materials were destroyed. The building currently awaits an expensive reconstruction. One possible future use is as an open space for culture and social life.

The official directive to build the "Invalidovna" was decreed by the Emperor Charles VI on May 27th 1728 and during the following two years the most renowned Baroque architect of the Czech lands, Kilián Ignác Dientzenhofer, worked on the design for the building, assisted by Austrian architect Josef Emanuel Fischer of Erlach, who was the author of the ground plan. The initial plans were grandiose indeed. The structure was to have nine square based segments with an extensive central courtyard and church. Apart from accommodation for the invalids, the complex was supposed to function as a self-contained small town with a network of shops, a hospital and maternity ward, a school and several workshops. The surrounding area was to be landscaped and a new cemetery founded. As a result of these over-ambitious plans, a shortage of funds for the project soon became manifest and the time scale for its completion stretched into decades.
In 1737, when the construction work finished, only one of the nine planned buildings was completed. The exterior was less ornate than anticipated and the church scaled down to the Chapel of St Cross. Some shops and a modest hospital did function within the "Invalidovna" complex. Nearby the building there was a park and a parade and exercise ground with an army shooting range. A bust of Count Petr Strozzi was unveiled in front of the "Invalidovna" in 1898 in honour of the building's founder.
The "Invalidovna" served its designated purpose until 1935, when the war wounded were moved into new premises in the town of Horice. The complex was converted into a Military Museum, which later became a Technical Museum. The latter's collections and archive were completely removed from the building after the devastating floods in August 2002. The Baroque structure was left to deteriorate until 2009, when the extensive reconstruction commenced.


The author of this painting is Karel Stolar. Karel Stolar is the book illustrator who is dedicated to creating drawings sights. You can find this painting in book 'Pražské domy vyprávejí - I.'
This book is one of a twelve-part series of books describing structural changes and the development of cultural-historical monuments of Prague (houses, villas and palaces, library, banks, school, museum, hospital, farm, etc.).



=========================================================

Vypracováním stavebních plánu objektu Invalidovny byl poveren v roce 1730 význacný barokní architekt Kilián Ignác Dientzenhofer. Základní kámen ke stavbe, pri zvlášt k tomu úcelu usporádané vojenské slavnosti, položil 15. srpna 1732 sám císar Karel VI., který byl toho casu v Praze zcela neoficiálne. Doprovázel totiž svoji manželku na lázenský pobyt do Karlových Varu.

Zamýšlený stavební program byl koncipován vskutku velkoryse. Soubor budov mel být ctvercového pudorysu o délce jedné strany ctverce pres 300 metru. Vše melo být symetricky rozdeleno do devíti obestavených dvoru uprostred s kostelem. Dispozice techto obytných krídel mela být dvoutraktová s chodbami na nádvorní strane. Soucástí areálu Invalidovny mela být i nemocnice a škola, též veliké spolecenské místnosti, pekárna, jatky, pivovar, jídelny, samozrejme krcma a dokonce i vezení. V tomto svou podstatou sociálním ústavu melo bydlet 4 000 vojenských invalidu a vysloužilcu spolu se svými rodinami. Invalidovna by se tak vlastne stala mestem ve meste.
Již brzy po zahájení stavebních prací se ukázalo, že tak obrovský objekt není možno z mnoha duvodu, vcetne financních, realizovat. Vše bylo tedy v roce 1740 zastaveno. V té dobe, i když ne zcela, byla hotova pouze jedna devítina puvodního zámeru, a to jeho severovýchodní cást. Rovnež projektovaný kostel byl nahrazen pouze kaplí sv. Kríže v prízemí hlavní budovy. Zde býval svého casu zajímavý, i když umelecky málo hodnotný oltár, zhotovený z vojenských pušek a nábojnic. Hodiny umístené v trojhranném štítu nad hlavním vchodem dodal, ovšemže pozdeji, ceský mechanik a vynálezce Josef Božek.
I torzo zamýšleného ústavu však žilo bohatým životem a plne sloužilo puvodnímu zámeru. V prvních patnácti letech cinnosti byla Invalidovna spravována v duchu Strozziho odkazu nadací, ovšem za státního dozoru. Když však v roce 1750 narízením císarovny Marie Terezie prevzal péci o vojenské invalidy stát, prevzal také Invalidovnu a nadace byla zaclenena do c.k. vojenského invalidního ústavu. Tento stav se pak zmenil dalším císarským rozhodnutím, ovšem až mnohem pozdeji, 6. února 1874, kdy bylo rozhodnuto o obnove nadace a vyloucení jejího jmení ze státního všeobecného invalidního fondu.
Z roku 1854 se zachoval presný pocet zaopatrených lidí v Invalidovne. Bylo zde 17 dustojníku, 1115 vojínu, 138 žen a 134 detí, dohromady tedy 1404 osob. Ti všichni zde žili v relativním pohodlí, k dispozici jim byl lékar, malá nemocnice, krám reznický, pekarský a hokynárský, kantýna atd. Ti méne invalidní zde vykonávali ruzné drobné práce, také službu dozorcí. Nekterí dokonce docházeli za prací i mimo budovu. Pro deti zde byla zrízena dvoutrídní škola, zrušená až v roce 1869. Docházel sem svého casu i pozdejší prírodovedec, geolog evropského vehlasu, profesor Jan Krejcí ( 1825 - 1887 ), po kterém je dnes pojmenována jedna z libenských ulic.
Jinak byl režim v ústavu prísný, založený na vojenské disciplíne. Všude musela být a také prý byla bezvadná cistota.

Pocátek konce Invalidovny ve smyslu jejího puvodního poslání nastal po skoncení I. svetové války, kdy péci o vojenské invalidy prevzala beze zbytku Ceskoslovenská republika. Pocet obyvatel Invalidovny byl stále menší, a proto volné místnosti používala vojenská správa pro své jiné úcely a k pronájmum. V cásti prízemí jižního traktu bylo zrízeno v roce 1925 vojenské muzeum.

Zájemcu o budovu Invalidovny bylo mnoho, prednost dostalo Ceské technické muzeum. Jeho stehování bylo dokonceno na podzim 1941. O rok pozdeji byla rozhodnutím ríšského protektora, stalo se tak dne 26. ríjna 1942, zrušena vojenská invalidní nadace Petra hrabete Strozziho, a veškerý její majetek byl nacisty zabaven, vcetne budovy Invalidovny. Zásadní zmenu jejího využití však již okupanti nestihli. Dnes slouží objekt Invalidovny jako vojenský archiv a depozitár Národního technického muzea.

V parku pred hlavním prucelím je pomník mající prímý vztah k budove Invalidovny. Na soklu je zde umístena busta hrabete Petra Strozziho zakladatele nadace pro vojenské invalidy. Je to dílo sochare Morice Cernila.

Website of painting. Exact URL of painting is required: [Web Link] Artist: Karel Stolar Date of Your Photograph: 11/12/2018 Medium of Painting: pen and ink Date of Painting: Not listed

Visit Instructions:
Describe your visit, including the date, with as much detail as possible, and contribute at least one photo, original, different from those already in the gallery, if possible.

Recent Visits/Logs:

Date Logged Log   11/18/2023 jezevcik visited it 05/17/2021 obludak visited it 03/31/2020 Ramonda_ visited it

View all visits/logs